Města

Lomnice nad Lužnicí

Město (1780 obyv.). R. 1265 doložen hrad landštejnských Vítkovců, brzy poté založeno městečko, r. 1382 povýšené Václavem IV. na město. R. 1420 dobyto husity a jako opora husit. moci se udrželo do r. 1435, kdy se vzdalo Oldřichu z Rožmberka. Jednolodní gotický kostel sv. Václava vysvěcený r. 1359 stavebně upravován v r. 1862. Pův. kaple hradu zbořeného po r. 1435. Pův. gotický farní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele z 2. pol. 14. stol. s renesanční věží barokně upraven kolem r. 1793, věž novogoticky upravena r. 1872. Malebná pův. renesanční radnice přestavěna r. 1803.

Město Weitra

Weitra si hrdě drží titul nejstaršího pivovarnického města v Rakousku. Ve vrcholné době pivovarnictví v polovině 17. století zde bylo 33 občanských a 1 panský pivovar. Vydejte se po stopách piva ve starobylém centru městečka Weitra, zjistěte, co znamená německý výraz „radiziert“ a ochutnejte místní pivní speciality.

Soběslav - město

Město (7220 obyv.), r. 1990 vyhlášena městská památková zóna. První zmínka r. 1293 (majitelé Rožmberkové), městem od r. 1390.

Poblíž nádraží evangelický kostel z r. 1925, prostá historizující stavba bez věže. Na náměstí Republiky pomník M. J. Husa od R. Kabeše z r. 1926, kašna se sochou sv. Floriána z r. 1724 a barokní mariánský sloup z r. 1714.

Stráž nad Nežárkou

Město (850 obyv.), letovisko na řece Nežárce. Osada (nejpozději od 14. stol. městečkem a od r. 1876 městem) založena na okraji hraničního hvozdu při obchodní stezce vedoucí z Rakouska do Čech. Vítkovci, páni ze Stráže (ve znaku modrá pětilistá růže ve zlatém poli), zde mezi l. 1267–84 postavili hrad, z něhož se zachovala okrouhlá věž s břitem. Po požáru r. 1570 hrad částečně opuštěn. Obnova sídla začala až r. 1644, dnešní podobu získal zámek barokní přestavbou po r. 1715. V l. 1914–30 byla jeho majitelkou česká sopranistka světového významu Ema Destinnová.

Veselí nad Lužnicí

Město (6540 obyv.) a letovisko na soutoku Lužnice a Nežárky vzniklo sloučením měst Veselí n. Luž. a Mezimostí nařízením protektorátních úřadů z 1. 1. 1943. První historická zmínka o Veselí z r. 1259 (rožmberské panství). Od r. 1302 v držení krále. Karel IV. r. 1362 povýšil Veselí na město. Od r. 1491 opět majetkem Rožmberků. Po vymření rodu r. 1661 přešlo na Švamberky. Po Bílé hoře v královské moci až do r. 1660, kdy jej získali Schwarzenbergové (třeboňské panství). První zmínky o Mezimostí ve 14. stol. (majiteli Jeníkové z Mezimostí), od r. 1369 majetkem Rožmberků. Od r.